Nejlevnější auta Evropy dělí od konce jediný předpis
Stellantis, Volkswagen a Renault se střetávají s Bruselem kvůli nálepce, která může smést nejlevnější auta Evropy z trhu. Tady je skutečné jádro sporu.
Nikdo to nečekal. Dacia Sandero a Peugeot 208 — dva z nejdostupnějších vozů v Evropě — mohou tiše zmizet z autosalonů. A přesně tím směrem se to ubírá. Stellantis, Volkswagen a Renault, které dohromady stojí za více než 60% veškeré produkce vozidel v EU, požádaly Brusel, aby naléhavě přepsal pravidla hry s názvem „Made in Europe“. V sázce není abstraktní politika. V sázce je budoucnost nejlevnějších aut Evropy.
Spouštěčem je chystaná průmyslová politika EU. Myšlenka zní jednoduše: podpořit místní továrny a uzavřít trh před vnější konkurencí — především čínskou. Logické? Na papíře ano. V praxi katastrofa.
Problém je, že polovina masově prodávaných aut určených pro Evropu se montuje mimo Evropu. Renault a Stellantis roky vyrábějí v Maroku. Hyundai, Ford, Toyota a Fiat — v Turecku. Nissan — ve Velké Británii. Není to periferie, je to páteř ekonomického segmentu. Dacia Sandero, Dacia Jogger, Peugeot 208 — právě ty modely, bez kterých si průměrný evropský kupec nové auto prostě nemůže dovolit.
Čísla berou dech. Jen loni vyrobily Renault a Stellantis v Maroku přes 500 000 vozů — téměř všechny zamířily do Evropy. Stellantis rozšiřuje závod v Kenitře a Maroko se může brzy přiblížit milionu aut ročně. Více než Francie. Přidejte 750 000 vozů, které Turecko vyváží do EU, a máte záchranný kruh ekonomického segmentu. Výroba v drahých evropských zemích okamžitě ničí jejich hlavní argument — cenu.
Podle Motor.es poslali 12. června Volkswagen, Stellantis a Renault do EU protinávrh. Vzorec je prostý a zní téměř jako slogan — „70:70“. Pokud 70% aut prodaných v EU některým z výrobců obsahuje alespoň 70% evropského obsahu v inženýringu, výrobě a dodavatelském řetězci, celá modelová řada se považuje za „Made in Europe“. Zbývajících 30% může dál přijíždět z Maroka, Turecka, Velké Británie, Jižní Koreje nebo Japonska. Bez ztráty pobídek. Bez sankcí. Bez otázek.
Logika tří gigantů je průhledná. Chtějí chránit pracovní místa v EU, aniž by zbořili ekosystém levných modelů budovaný desetiletí. Mluvčí Renaultu to řekl bez obalu: návrh musí bránit evropský obsah — aniž by udusil celý výrobní otisk firmy.
Existuje další past. Většina těchto zahraničních továren stále vyrábí především spalovací auta. Mild hybridy, HEV a PHEV pomalu přibývají, ale masový přechod k elektromobilitě jde pomaleji, než by si Brusel přál. Nová pravidla mohou uhodit dvakrát: na geografii výroby a na dostupnost aut jako takovou.
Paradox je očividný. EU chce bránit svůj průmysl před Čínou. A riskuje, že udusí vlastní levné modely — právě ty, které drží střední třídu na čtyřech kolech už desítky let. Konec může být překvapivý: méně levných aut v prodejnách a mnohem víc debat o tom, kde Evropa vlastně začíná a kde končí.