Řidiči Věří Svému Autu Více než Odborníkům, Kteří ho Zkoumají, a Tato Propast Zabíjí
Nová studie Safety in Motion odhaluje obrovskou propast v důvěře mezi řidiči a odborníky na bezpečnost silničního provozu — Jean Todt varuje před riziky ADAS.
Kamery, radary, asistenti — moderní auto by mělo hlídat silnici lépe než člověk za volantem. Alespoň tomu věří většina řidičů. Čím chytřejší je ale technika, tím častěji selhává lidská pozornost — a podle jednoho z předních světových odborníků na bezpečnost silničního provozu tento posun už dnes stojí lidské životy.
Jean Todt, bývalý prezident FIA a zvláštní vyslanec OSN pro bezpečnost silničního provozu, to říká bez obalu.
„Příliš mnoho řidičů nechápe možnosti automatizovaných systémů řízení. Neměli bychom předpokládat, že technika může nahradit naši pozornost,“ řekl Todt.
Studie Safety in Motion odhaluje propast mezi tím, co cítí řidiči, a tím, co vidí odborníci. Devět z deseti řidičů věří, že silnice jsou bezpečnější než dřív. Mezi profesionály z dopravního sektoru s tím souhlasí jen 45% — téměř polovina. V Brazílii, Číně a Indii se rozdíl mění v propast: 94% řidičů se cítí v bezpečí, zatímco mezi odborníky je to jen 18%. Náhoda? Sotva — právě v těchto zemích dosahuje úmrtnost na silnicích 16,2 případu na 100 000 obyvatel, tedy dvojnásobek průměru studie.
A tady je jádro věci: technika za to většinou nemůže. Jen 3% dotazovaných odborníků označilo za příčinu nehod poruchu vozidla. Naproti tomu 30% spojilo nehody se špatným použitím nebo nepochopením elektronických asistentů a dalších 24% s prostým rozptýlením pozornosti řidiče. Téměř dvě třetiny zástupců oboru se domnívají, že reklama možnosti ADAS přehání a vytváří nebezpečnou iluzi, že dnes stačí sledovat silnici jen napůl pozorně.
Adaptivní tempomat, udržování v jízdním pruhu, automatické brzdění — to vše skutečně snižuje zátěž řidiče. Nic z toho ale nemění auto v autonomní vozidlo. Vodorovné značení může zmizet. Kameru může oslepit slunce nebo zalepit bláto. Radar může neobvyklou překážku rozpoznat o okamžik později. Někdy stačí přesně tento okamžik.
Skutečné riziko nezačíná v kabeláži ani v senzorech. Začíná ve chvíli, kdy se řidič rozhodne, že za silnici teď odpovídá někdo — nebo něco — jiného. Elektronika dokáže chybu napravit. Není ale povinná stihnout to před člověkem pokaždé.