Autocar sestavil žebříček nejlepších německých motorů všech dob. Nezahrnuje jen motory ze sériových aut, ale i závodní, rekordní a dokonce jeden námořní motor MAN. Výběr jasně ukazuje, proč se Německo stalo špičkovým inženýrským centrem automobilového světa.
Jedním z nejslavnějších je Audi R10 TDI. V roce 2006 jeho pětapůllitrový dieselový dvanáctiválec vyhrál 24 hodin Le Mans, 12 hodin Sebringu i třídu LMP1 v americké sérii Le Mans. Pro naftový motor to byl průlom – i když po emisních skandálech působí zkratka TDI dnes jako připomínka dávno zašlé éry.
BMW je v seznamu zastoupeno několikrát. Řadový šestiválec M20 si vysloužil pověst neuvěřitelné kultivovanosti, S14 proměnil první M3 v závodní ikonu a dvanáctiválec N74 zamířil do luxusních modelů BMW řady 7 a Rolls-Royce. Mercedes reprezentují motory M139, M156 a M196 – od dvoulitrového přeplňovaného čtyřválce AMG s výkonem až 416 koní až po závodní řadový osmiválec s přímým vstřikem a desmodromickým rozvodem.
Některé motory nejsou důležité pro své parametry, ale pro svůj dopad. Volkswagen Type 1 se vyráběl od roku 1938 do roku 2003 a poháněl Brouka, Transporter, Karmann Ghia i lehká letadla. Motor EA827 se zabydlel pod kapotami bezpočtu modelů VW, Audi, Seatu a Škody, včetně původního Golfu GTI. A plochý šestiválec Porsche 911 je vzácný případ motoru, který se desítky let vyvíjel, aniž by ztratil svůj charakter.
Pak je tu extrém: Bugatti W16 – osm litrů, čtyři turbodmychadla a v Chironu až 1 479 koní. Motory jako tento působí v éře posedlé emisemi a spotřebou téměř jako sci-fi. Seznam tak není jen muzejní výstavou, ale spíš připomínkou: éra spalovacích motorů hasne, ale její největší kousky zněly opravdu hromově.