Nikdo to nečekal — zrovna Mercedes-Benz vtažený do americké sankční bouře. Přesto je to tady. Oficiálně je značka německá až do poslední šroubky. Neoficiálně mohou dva velcí čínští akcionáři proměnit její připojené vozy v politický terč na americkém trhu.
Nová pravidla Washingtonu míří na každé vozidlo s telematikou, palubním softwarem či moduly konektivity — v podstatě na jakoukoli elektroniku, v níž vede třeba jen tenoučká nit do Číny. Softwarové komponenty jsou zakázány od modelového roku 2027. Hardware následuje v roce 2030. A ne, kontrola se nezastaví u aut s čínským logem.
Akcionářská struktura Mercedesu vypadá skoro jako šitá na míru právě tomuto typu regulace. BAIC Group drží 9,98 % hlasovacích práv koncernu. Li Shufu prostřednictvím Tenaciou3 Prospect Investment Limited dalších 9,69 %. Žádný z těch balíků samostatně nedělá z Mercedesu čínskou firmu. Ale v nové americké logice už není logo na kapotě propustkou. Regulátoři se prohrabou správou firmy, přístupem k datům, dodavatelskými řetězci, zdrojovým kódem i vlivem zahraničních investorů.
Precedens už existuje. Volvo, ovládané čínským Geely, muselo na americkém trhu prokazovat, že jeho připojené vozy nedávají čínským partnerům přístup k datům řidičů ani ke kritickým systémům. Mercedes-Benz si zřejmě projde stejným scénářem — ne okamžitý zákaz, ale dlouhé a drahé dokazování loajality.
Zákazníci se nemusejí bát, že zítra budou autosalony prázdné. Skutečné riziko je pomalejší a šedivější — zpoždění certifikace, přepracování elektroniky, výměna dodavatelů, rostoucí náklady. To vše se ovšem velmi rychle promění ve vyšší ceníky nebo osekané výbavy.
Mercedes-Benz z USA pravděpodobně neodejde. Ale éra, kdy stačilo být německý — ta určitě skončila.
